Vydejte se na cestu do Kutné Hory, historického pokladu zapsaného na seznamu UNESCO, a poznejte její krásy podle svého tempa. Pohodlný autobus vás z Prahy dopraví přímo do tohoto slavného stříbrného města, kde budete mít 3,5 hodiny na samostatné objevování. S audioprůvodcem ve sluchátkách se dozvíte fascinující příběhy o bohaté hornické minulosti, gotických památkách a jedinečných stavbách, jako je chrám svaté Barbory a Kostnice v Sedlci.
Projděte se malebnými uličkami a nasajte atmosféru kdysi nejbohatšího města českého království. Obdivujte impozantní chrám sv. Barbory, jedno z vrcholných děl gotické architektury, nebo navštivte tajemnou Kostnici, jejíž interiér zdobí tisíce lidských kostí. S PREMIANT eGuide máte volnost objevovat památky i skrytá zákoutí, zatímco ve sluchátkách posloucháte zajímavé informace.
Po třech a půl hodinách plných poznávání se pohodlně vrátíte zpět do Prahy. Tato prohlídka je ideální pro ty, kteří chtějí prozkoumat Kutnou Horu bez průvodce, ale s veškerými informacemi po ruce. Užijte si svobodu objevování a vydejte se za tajemstvím stříbrného města!
Jako pozornost od nás dostanete vstupenku do Království železnic v Praze (lze využít kdykoli po prohlídce).
Kostnice v Kutné Hoře je jedinečným poutním místem, známým také jako Kostnice v Sedlci, kde jsou kosti více než 40 000 lidí sestaveny do jedinečné výzdoby. Tento úchvatný a místy až mrazivý prostor připomíná pomíjivost života i bohatou duchovní historii regionu. Dnes přitahuje návštěvníky z celého světa, kteří zde nacházejí hluboké zamyšlení a nevšední umělecký zážitek.
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře je jedinečným gotickým klenotem a symbolem města, který dodnes okouzluje svými architektonickými prvky. Tato památka UNESCO připomíná bohaté hornické dědictví a duchovní význam regionu. Její majestátní interiéry nabízejí návštěvníkům nezapomenutelný vizuální i spirituální zážitek.
Jezuitská kolej v Kutné Hoře je impozantním barokním komplexem, kdysi významným střediskem vzdělanosti a duchovního života. Nachází se v bezprostřední blízkosti chrámu sv. Barbory, s níž vytváří působivou dominantu města. V současnosti slouží jako galerie a kulturní prostor, který propojuje historické dědictví se současným uměním.
Hrádek byl původně dřevěnou tvrzí chránící město, ale postupně byl přestavěn na obytné sídlo a připomíná malý hrad nejenom jménem. Nemá sice hradní věž, ale dům vždy musel reprezentovat majetek a vkus svého pána. Hrádek vystřídal několik majitelů, kteří mu dali okázalou gotickou podobu. V roce čtrnáct set devadesát ho zakoupil Jan Smíšek z Vrchovišť. Tento muž za třicet let svého podnikání v Kutné Hoře se z průměrného kutnohorského těžaře vypracoval na jednoho z nejbohatších lidí v Českém království. Zlé jazyky tvrdí, že to byl podvodník a majetek čerpal z tajné huti, kterou maskoval jako černou kuchyni. Smíšek zároveň sponzoroval stavbu chrámu sv. Barbory a úpravu kostela sv. Trojice. Zřejmě chtěl být zadobře s patronkou horníků Barborou, aby si naklonil diplomatku mezi Bohem a vlastním měšcem. Také získal šlechtický titul a svůj nový erbovní znak s bílým jednorožcem nechal namalovat snad úplně všude, takže nikdo z příchozích nemohl pochybovat, že se ocitnul v domě aristokrata. Přináležitost k šlechtě zdůraznil i vnějším gotickým rázem stavby, ale ve vnitřních prostorách dával přednost renesanci, která mu skýtala i daleko větší pohodlí. Od sedmnáctého století byl tento dům znevažován. Provozovala se zde nelegální živnost jako pekařství a řeznictví, dokonce se tu čepovalo i pivo. Po příchodu jezuitů zde byla zřízena městská škola. Počátkem sedmdesátých let dvacátého století byl Hrádek znovu uzavřen a důkladně rekonstruován. Až v roce devatenáct set devadesát šest tu bylo otevřeno České muzeum stříbra s expozicí věnovanou vzniku a vývoji Kutné Hory i technologii dolování a zpracování stříbra. Součástí prohlídkového okruhu je také replika důlního díla s technickým vybavením a téměř dvě sta padesát metrů dlouhá štola původního středověkého dolu. Další historická památka je pouze pár kroků od Hrádku směrem nahoru.
Kostel sv. Jakuba je jednou z nejvýraznějších gotických dominant města. Jeho štíhlá věž se tyčí nad historickým centrem a připomíná bohatou důlní i kulturní minulost Kutné Hory.
Vlašský dvůr v Kutné Hoře byl kdysi střediskem ražby stříbrných mincí, které proslavily město po celé Evropě. Tato goticko-renesanční stavba dokládá bohaté hornické a finanční dějiny regionu. Dnes nabízí expozice i prohlídky, díky nimž nahlédnete do umění mincovnictví a každodenního života ve středověké Kutné Hoře.
Palackého náměstí je srdcem dnešního historického jádra města Kutná Hora. Většina zde stojících domů je původně gotických, později zbarokizovaných. Nejvýznamnější dům zvaný Sankturinovský měl původně podobu výstavního paláce, později byl přestavěn v důstojné měšťanské sídlo. Dnes je v tomto domě světově první muzeum věnované alchymii a informační centrum města. Většinu náměstí původně zabírala radnice, která v roce sedmnáct set sedmdesát vyhořela při požáru, který zachvátil skoro celé město. V areálu radnice se nacházely obchody, chudobinec, lékárna, špitál, zbrojnice i vězení a šenk. Některé přilehlé, původně spletité křivolaké uličky byly narovnány, aby lépe vyhovovaly rozvíjejícímu se provozu. Dnešní podoba náměstí vznikla koncem devatenáctého století. Díky své rozloze se během vánočních a velikonočních svátků stává hlavním tržištěm města. Nachází se zde informační tabule pro turisty a mnoho restaurací a kaváren.
Tento kostel patří mezi reprezentativní stavby české vrcholné barokní architektury. Ve třicátých letech osmnáctého století městská rada rozhodla o výstavbě kostela ve spojení s oslavami svatořečení Jana Nepomuckého. Stavbu prováděli místní stavitelé. Výzdoba je pojata jako oslava českých zemských patronů. Při kompletní rekonstrukci koncem dvacátého století byl restaurován barokní interiér včetně církevního mobiliáře. V měsíci květnu a červnu lze v kostele pozorovat sluneční paprsky procházející přes červenou vitráž okna osvětlující obraz svatého Jana Nepomuckého, který vypadá jako by krvácel. Před námi už je vidět vzácná gotická kašna.
Kamenná kašna pochází z roku 1493 a mohla by se nazývat i vysoká, její čistě gotická dekorace na jedné straně je vysoká čtyři metry.
Kamenný dům v Kutné Hoře je jednou z nejvýznamnějších ukázek pozdně gotické měšťanské architektury v českých zemích. Svou bohatě zdobenou fasádou připomíná slavnou éru těžby stříbra a kulturní rozkvět města. Dnes slouží jako muzeum, které přibližuje historickou i uměleckou hodnotu tohoto jedinečného místa.
Řád svaté Voršily, v pořadí třetí církevní řád, který v historii sídlil v Kutné Hoře po cisterciácích a jezuitech, zde začal působit až na počátku osmnáctého století. Voršilky zde založily školu pro dívky a snažily se vybudovat v Kutné Hoře svůj klášter. Výstavba začala až po dvaceti letech jednání s úřady v roce sedmnáct set třicet osm. Klášter byl projektován významným barokním architektem Kiliánem Ignácem Dietzenhoferem, který například v Praze vystavěl dva barokní kostely svatého Mikuláše na Malé Straně a Staroměstském náměstí. Pro nedostatek peněz se podařilo dokončit pouze tři křídla kláštera. Během své existence posloužil klášter i jako lazaret pro téměř tři stovky raněných pruských vojáků, ale hlavně se zde vzdělávaly dívky. Na začátku dvacátého století budovu doplnila pseudobarokní kaple. Současná trojkřídlá budova kláštera je přibližně polovinou zamýšleného komplexu na půdoryse nepravidelného pětiúhelníku. Také zde měl navazovat velkolepý kostel. Ale až v roce devatenáct set jedna se podle původního barokního Dietzenhoferova projektu uskutečnila výstavba menšího kostela zasvěceného Nejsvětějšímu srdci Páně. V padesátých letech během komunistického režimu byl klášter znárodněn. Od roku devatenáct set devadesát jedna díky restitucím patří klášter opět Voršilkám. Dnes zde sídlí různé instituce, archiv města a církevní školy.
Nezapomenutelný zážitek s Premiant City Tour
